Církev chce prosadit výjimku z povinnosti překazit sexuální delikty
Poslanecká sněmovna dne 10. 4. 2024 přijala novelu zákona o sexuálním násilí.[1] Mimo redefinici znásilnění ze silou vynuceného pohlavního styku na nesouhlasný a zavedení znásilnění z podstaty u dětí do 12 let, by zavedla také nový trestný čin „sexuální útok” a nově redefinuje i „sexuální nátlak”. Právě u těchto skutků má po novele platit i povinnost je překazit, pokud člověk ví o jejich přípravě. To se nelíbí představitelům katolické církve, a to kvůli zpovědím. V připomínkovém řízení se proti tomu ohradila Česká biskupská konference, žádá výjimku z povinnosti pro duchovní.[2] Připomínku odůvodňuje tím, že „obě skutkové podstaty jsou dosti široké a ve spojení se zpovědním tajemstvím vyvolávají výrazné napětí a obavy. Trestní právo má být dostatečně určité a jasné.“ To odmítá poslankyně za STAN Barbora Urbanová, podle které jsou definice těchto skutků zřejmé.
Zachování zpovědního tajemství je v katolické církvi důležitý princip, není tedy překvapivé, že tento rozpor vzniká. Katolickým duchovním za porušení tajemství hrozí i exkomunikace. Povinnost překazit některé trestné činy však pro ně existuje i nyní.[3] Jedná se ale o určitou šedou zónu v tom smyslu, že zákon neukládá trestný čin překazit v situaci, kdyby si tím oznamovatel přivodil závažnou újmu. Zůstává otázkou, zda se exkomunikace jako závažná újma počítá. Z teologického hlediska věc také není jasná, některé modernější interpretace se přiklání k názoru, že pokud se jedná o trestný čin, který ještě nebyl spáchán, nejedná se o zpověď v pravém slova smyslu, tedy nic nebrání oznámení.[4] Někteří zástupci církve také připomínají, že chodit se zpovídat z připravovaného trestného činu není situace, která by běžně nastávala.[5] Pro Českou biskupskou konferenci je to ale přesto očividně dostatečně tíživý problém, aby to ve spojení s novelou řešila.
Zpovědní tajemství však zákonem do určité míry podpořeno je: duchovním nevzniká povinnost již spáchaný trestní čin oznámit a zároveň pro ně platí státem uznaná mlčenlivost.[6] Z toho také plyne to, že duchovní nesmí o obsahu zpovědi být vyslýchán jako svědek a k jeho svědectví se nesmí přihlížet. Podobné zákony se v nedávné minulosti staly kontroverzními v různých zemích světa, zvláště v kontextu skandálů se sexuálním zneužíváním dětí v církvi. Například v Austrálii bylo zavedeno několik zákonů, které kněžím ukládají povinnost sexuální násilí na dětech hlásit i v případě, že tím poruší zpovědní tajemství.[7] Častým argumentem proti takovýmto zákonům je tvrzení, že pokud hříšníci nebudou mít zajištěnou důvěrnost zpovědi, nebudou k ní chodit, a tedy se ztratí příležitost pracovat na nápravě. Na druhou stranu, bylo zjištěno, že například někteří duchovní anglikánské církve, kteří se deliktů dopustili, cítili, že odpuštění u zpovědi jim umožnilo své činy interně minimalizovat, a tedy pravděpodobnost nápravy snížilo.[8]
Na závěr ještě zmíníme, že zpovědní tajemství v kontextu zákona se stalo i tématem vyjednávání o smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem: v rámci diskuze o její podobě česká strana prosadila, že v sekci o respektování zpovědního tajemství bude napsáno, že se tak děje pouze v rámci podmínek uložených českými zákony.[9][10]
[1] https://www.novinky.cz/clanek/domaci-definice-znasilneni-se-ma-zmenit-rozhodla-snemovna-40467270
[2] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nove-sexualni-delikty-musi-kazdy-prekazit-cirkev-chce-vyjimku-kvuli-zpovedim-251863
[3] https://www.lidovky.cz/byznys/zastupy-zlocincu-ke-zpovedi-nechodi-farari-presto-trestne-ciny-prekazit-musi.A181215_162553_ln_byznys_pravo_ssu
[4] https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/zpovedni-tajemstvi-a-jeho-relevance-v-trestnim-pravu
[5] Viz. [3] a https://proboha.cz/magazin/podcast/bez-filtru-podcast/bez-filtru/2024/05/tyden-bez-filtru-jak-nedotknutelne-je-zpovedni-tajemstvi/
[6] https://pravo21.cz/pravo/zpovedni-tajemstvi-nedotknutelne-ani-trestnim-rizenim
[7] https://koffels.com.au/laws-against-secrecy-of-confession-in-australia/
[8] https://religionmediacentre.org.uk/news/uproar-from-religious-groups-trying-to-protect-the-seal-of-confession-must-be-resisted/
[9] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-detaily-z-utajeneho-jednani-s-vatikanem-spor-o-vliv-na-skoly-i-nemocnice-246635
[10] Krátce si o smlouvě s Vatikánem si můžete přečíst v dřívějších Sekulárních postřezích: https://www.humanists.cz/clanky/blog/sekularni-postrehy-10-3-17-3-2024
Vatikán zpřísňuje pravidla pro uznávání zjevení
Dikasterium pro nauku víry vydalo nový dokument, který má upřesnit postup ověřování údajných nadpřirozených jevů.[1][2] Nahrazuje původní dokument z roku 1978, ve kterém převládal decentralizovaný přístup, kde kontrolu nad uznáváním měly místní církevní autority.[3] Dříve místní biskup určil, zda se jedná či nejedná o nadpřirozeno. Nově je vše pod autoritou Vatikánu: místní biskup má za úkol fenoménu určit ohodnocení na šestistupňové škále od „nejde o nadpřirozený jev” po „nic nestojí v cestě” (ve smyslu, že není věřícím bráněno na tom místě uctívat), avšak potvrdit nadpřirozenost jevu smí pouze papež. Samotnému vyslovení ohodnocení předchází vyšetření fenoménu a negativní vyjádření je uděleno v případě, že je objevena lež či manipulace. Přesný stupeň na škále se vyhodnotí podle daných pozitivních a negativních kritérií.[4] Jasné potvrzení v praxi prakticky nikdy nepadne, leda by se do věci přímo vložil papež.
Jedním z důvodů pro nová pravidla je zřejmě to, že v dnešní éře sociálních sítí jsou tvrzení o údajných nadpřirozených jevech čím dál častější. Věřící vidí zjevení Ježíše například v toustech či na žehličkách, tvrzení o zjevení panny Marie lákají věřící do několika míst po světě.[5] Často bývá i finanční motivace si zjevení vymýšlet a tyto dezinformace se potom po internetu šíří velmi snadno. Vatikán se novou regulací zřejmě snaží tento efekt zmírnit, aby věřící nebyly takto obelháváni. Zároveň je zde ale patrná motivace nebránit v uctívání v případech, kdy autenticitu jevu nejde ověřit. Očividným příkladem (a dost možná hlavním důvodem, proč dokument vůbec vyšel) jsou údajná zjevení panny Marie v Medžugorje v Bosně, která pochází už z roku 1981.[6] Jejich autenticita není ověřitelná, avšak církev zjevně nechce bránit v uctívání tohoto místa. Podle nových pravidel mohou církevní představitelé uctívání oficiálně podporovat bez toho, aby musela být údajná nadpřirozenost ověřena.
Reálný efekt je tedy dvojí: zároveň je jistě dobře, že se budou efektivněji řešit případy, kdy se vyloženě jedná o lež či mystifikaci. Na druhou stranu, církev se zdánlivě kompletně vzdává snahy údajnou nadpřirozenost reálně ověřovat, než bude oficiálně podporovat její uctívání. To je zřejmé zvláště pokud se podíváme na ona pozitivní kritéria, která mají jevu dodávat kredibilitu: reputace hlásících osob, kongruence s doktrínou, pozitivní efekt na komunitu věřících apod., tedy se opravdu nejedná o žádný pokus prošetřit samotný jev, pouze okolnosti kolem něj.
[1] https://denikn.cz/minuta/1429140/
[2] Celé znění dokumentu: https://press.vatican.va/content/salastampa/en/bollettino/pubblico/2024/05/17/240517h.html
[3] https://theconversation.com/the-vatican-is-cracking-down-on-miracles-here-are-the-new-rules-for-supernatural-occurrences-230544
[4] https://www.ncregister.com/cna/new-norms-give-vatican-greater-say-on-alleged-apparitions-cna
[5] Viz [3] a https://www.theguardian.com/world/article/2024/may/17/vatican-rules-supernatural-phenomena-crackdown-hoaxes
[6] https://www.zajednahlubinu.cz/medjugorje