Sekulární postřehy 12. 8. – 25. 8. 2024

Na Ukrajině bude zakázána část pravoslavné církve napojená na Moskvu

V sobotu 24. 8. podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zákon, který zakáže činnost Ruské pravoslavné církvi, a také umožní soudům zakázat další církve, které spadají pod moskevský patriarchát, na základě úřední žádosti nové rady, která se za tímto účelem ustanovuje.[1][2] V ukrajinském kontextu je zákon zřejmě mířen primárně proti Ukrajinské pravoslavné církvi[3], která sice po nátlaku lidí na začátku války prohlásila nezávislost na Moskvě, existuje však podezření, že vazby v mnoha ohledech přetrvávají. Ruská církev tuto deklaraci nikdy neuznala a navíc již bylo několik desítek představitelů ukrajinské církve stíháno za schvalování invaze.[4]

Zákon je zřejmě pokusem o eliminaci bezpečnostních rizik, které takovéto církve představují, a o omezení ruského vlivu, který se jimi šíří. Ruská pravoslavná církev je totiž důležitou součástí Putinovy propagandy, kde je Rusko stavěno do pozice morálně čistého, duchovního národa, v kontrastu s dekadentním Západem.[5] Duchovní, kteří s ruskou agresí jakkoliv nesouhlasí, jsou režimem tvrdě postihováni.[6]

Podpis zákona se neobešel bez kontroverze. Rusko se zákon snaží falešně prezentovat jako „zákaz křesťanství”.[7] To není pravda hned z několika hledisek. Ukrajinská pravoslavná církev není zdaleka jedinou křesťanskou církví působící na Ukrajině a ostatních církví se zákon nijak nedotkne, navíc nejde o žádný okamžitý plošný zákaz. Zákon vstoupí v platnost 30 dní po podpisu, ale jednotlivé komunity budou mít 9 měsíců na to, aby ruské vazby eliminovaly. Církev je navíc složena z několika tisíc samostatných legálních subjektů, ke kterým budou potřeba jednotlivé stížnosti, soudní procesy se tedy jistě protáhnou ještě na mnohem delší dobu. Někteří experti odhadují, že v rámci nich se mnohé komunity rozhodnou změnit afiliaci k jiným církvím, např. k samostatné Pravoslavné církvi Ukrajiny, či najdou jiné způsoby, jak zachovat svoji činnost.[8]

Ze strany ukrajinské vlády tedy nejde o pokus omezovat svobodu vyznání, ale zbrzdit reálné a prokazatelné bezpečnostní riziko vyplívající z kolaborace církví s režimem, který Ukrajinu vojensky napadl. V tomto kontextu je dobré pamatovat, že náboženské přesvědčení či víra samotných lidí není to stejné jako konkrétní náboženská instituce. Ze zákona nevyplývá omezení pravoslavné víry jako takové, ta je nadále nejrozšířenější náboženskou vírou na Ukrajině.

Proti zákonu se kromě Moskvy vyjádřil i papež František. Uvedl, že má „obavu o svobodu těch, kteří se modlí” a vyzval k tomu, aby se „přímo ani nepřímo nerušila žádná křesťanská církev”.[9] Není to poprvé, co se papež vyjádřil nesouhlasně s ukrajinskými postupy v rámci války. Letos v březnu například v rozhovoru uvedl, že „nejsilnější je ten, kdo zhodnotí situaci, pomyslí na lidi a má odvahu k bílé vlajce a jedná,“ a že „když vidíte, že jste poražen, že věci se nevyvíjí dobře, musíte mít odvahu k jednání.“[10] Za to sklidil mezinárodní kritiku.[11] Ještě dříve, v srpnu 2023, zase vyvolal rozruch tím, že k ruské katolické mládeži promlouval o tom, jak jsou „potomky velké Matky Rusi”, s odkazy na historické osoby jako je Petr Veliký.[12] To bylo mnohými označeno za imperialistickou rétoriku. Celkově má bohužel papež historii těchto poněkud nerozumných promluv, které jsou přinejmenším nedomyšlené v tom, jak přistupují na některé teze ruské propagandy. Často jsou to právě promluvy improvizované, po kterých pak Vatikán musí „uklízet”.

[1] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ukrajina-schvalila-zakon-ktery-zakazuje-pusobeni-ruske-pravoslavne-cirkve-258072

[2] https://edition.cnn.com/2024/08/24/europe/ukraine-zelensky-orthodox-church-ban-intl/index.html

[3] Pozn.: neplést s Pravoslavnou církví Ukrajiny, což je plně autonomní církev, která vznikla v roce 2018 a pod moskevský patriarchát nikdy nespadala.

[4] https://kyivindependent.com/zelensky-signs-law-potentially-banning-moscow-linked-church/

[5] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/svaty-narod-proti-dabelskemu-zapadu-ruska-cirkev-haji-invazi-na-ukrajinu-i-za-cenu-ztraty-vlivu-346119

[6] Můžete si o tom přečíst například v dubnových Sekulárních postřezích, viz https://humanists.cz/clanky/blog/sekularni-postrehy-15-4-28-4-2024

[7] https://kyivindependent.com/ukraines-bill-on-religious-organizations/

[8] Viz [1] a [7]

[9] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-papez-se-zastal-cirkve-napojene-na-moskvu-ukrajina-ji-zakazala-258382

[10] https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-papez-valka-mir-vatikan-rozhovor-rusko.A240309_201952_zahranicni_ikro

[11] https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/valka-na-ukrajine-vatikan-papez-rozhovor-kapitulace-jednani.A240310_135548_zahranicni_vajo

[12] https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-ukrajina-valka-invaze-papez-frantisek-katolicka-cirkev-katerina-velika-ruske-imperium-kolonial.A230829_101532_zahranicni_dtt

 

Byla vyjednána podoba smlouvy s Vatikánem

Vyjednavači již dva roky v utajeném režimu jednají s Vatikánem o podobě smlouvy, kterou by Česká republika měla uzavřít se Svatým stolcem. Ta by teď konečně měla být na světě.[1] Dále bude putovat k připomínkovému řízení, po kterém ji ještě musí schválit Sněmovna i Senát a podepsat prezident. Text zatím není veřejný, ale novináři do něj měli možnost nahlédnout. Podle nich budou formulace ve smlouvě jistě vyvolávat velké vášně.

Již v době jednání vyšly najevo některé „trnité” body smlouvy, kde se shoda mezi vyjednavači nehledala dobře, například v otázce katolických nemocnic či míry vlivu církve na chod teologických škol.[2][3] Nyní to vypadá, že nejkontroverznější bude bod o zpovědním tajemství. V některé z dřívějších verzí smlouvy patrně tento bod konstatoval, že zpovědní tajemství je respektováno v rozsahu, který určují české zákony, z finální verze ale formulace zmizela.[4] Nyní se tam píše pouze, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“. Dále by se „právo obdobné zpovědnímu tajemství“ přiznalo i pastoračním pracovníkům. To obojí nese riziko toho, že církevní představitelé budou mít možnost např. nepřekazit trestný čin, o jehož přípravě vědí z důvěrného rozhovoru, či se jinak odvolávat na zpovědní tajemství i v případech, které nynější zákon nekryje. Zároveň je zarážející rozšíření de facto zpovědního tajemství i na lidi označené jako pastorační pracovníci. To je termín poměrně široký, smlouva by tedy v nejhorším případě mohla být použita k tomu, že na jejím základě budou všichni možní lidé v církvi odmítat výslechy. To poněkud přesahuje jakoukoliv rozumnou definici zpovědního tajemství.[5]

Zajímavé je si připomenout, že otázka zpovědního tajemství v kontextu českých zákonů se nedávno řešila i z jiného důvodu. Po přijetí novely zákona o sexuálním násilí se nechala slyšet Česká biskupská konference s žádostí o výjimku z povinnosti překazit nově definované sexuální delikty „sexuální útok” a „sexuální nátlak”, pokud se o jejich přípravě dozví u zpovědi, protože prý nejsou dostatečně jasně definované.[6] Povinnost překazit některé trestné činy kněžím nynější zákon ukládá, naopak informace o proběhlém trestném činu nabyté při zpovědi nesmí být použity v rámci svědectví.[7] Nějaké snahy posílit právní ochrany zpovědního tajemství tedy ze strany ČBK očividně jsou a zůstává otázkou, jakým způsobem by k tomuto účelu byla případná smlouva využita.

Vyvstává také otázka, proč by Česká republika jakožto sekulární stát vůbec takovou smlouvu měla mít. S žádnou jinou církví podobnou smlouvu nemá. Za celou historii své existence napříč různými režimy smlouvu s Vatikánem neměla, nejblíže podpisu byla patrně v roce 2003, tam vyjednávání nakonec nedopadla. Naopak je pravda, že většina Evropy vztahy s Vatikánem pomocí smlouvy upravené má.[8] Podpis smlouvy u nás do programového prohlášení znovu zařadila až vláda Petra Fialy. Například podle právníka Daniela Bartoně je ale pro českou stranu značně nevýhodná: plynou z ní pouze závazky a žádné výhody, zároveň je riziková, například právě v oblasti trestního práva okolo zpovědí. Podobné myšlenky byly taky důvodem, proč verze z roku 2003 neprošla.[9]

Nyní bude rozhodující, jak proběhne připomínkové řízení a jak se pak ke smlouvě postaví Sněmovna a Senát.

[1] https://www.novinky.cz/clanek/domaci-smlouva-ceska-s-vatikanem-zachovava-zpovedni-tajemstvi-i-u-zneuzivani-deti-40485156

[2] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-detaily-z-utajeneho-jednani-s-vatikanem-spor-o-vliv-na-skoly-i-nemocnice-246635

[3] O této zprávě jsme již jednou krátce psali, viz https://www.humanists.cz/clanky/blog/sekularni-postrehy-10-3-17-3-2024

[4] Viz [2]

[5] Viz [1]

[6] Detailněji si o kauze můžete přečíst v Sekulárních postřezích z května, viz https://www.humanists.cz/clanky/blog/sekularni-postrehy-13-5-26-5-2024

[7] https://proboha.cz/magazin/podcast/bez-filtru-podcast/bez-filtru/2024/05/tyden-bez-filtru-jak-nedotknutelne-je-zpovedni-tajemstvi/

[8] https://www.denik.cz/z_domova/ceska-republika-jako-jedina-s-katolickou-tradici-nema-smlouvu-s-vatikanem-20150422.html

[9] Viz [1] a [2]